Základní informace o hře Rocksmith
Blog Martina Vrobela

Blog Jana Vrobela

Naučím se hrát na kytaru?

Jak začít hrát?

Obrázek - Jak začít hrát?

 

V předchozím příspěvku jsem se pokusil ze všech možných stran odpovědět na otázku, zda je Rocksmith vhodný právě pro vás. Pokud jste si odpověděli kladně a patříte mezi kytarové začátečníky, asi by bylo vhodné si říct, co potřebujete ke hraní a jak vlastně začít.

Kromě hry a PC, případně konzole, na níž budete hrát, dostanete v krabici i speciální kabel, který je na jedné straně zakončený standardním USB portem a na druhé neméně klasickým jackem pro vstup do kytary. Z toho již vyplývá, že na plastovou kytarku z Guitar Hero můžete s klidem nechat napadat prach (případně ho občas utřít, pokud jste aspoň trochu pořádkumilovní), protože k hraní Rocksmith ji potřebovat nebudete. Naopak se neobejdete bez klasické elektrické kytary. Hra podporuje i elektroakustické hybridy a koneckonců by si určitě šlo poradit i prostřednictvím kombinace akustické kytary (u nás často označované jako „španělky“) a snímače. Stran toho vám jistě rádi poradí v jakýchkoli hudebninách, nicméně tuto možnost nedoporučuji. Proč? Rocksmith totiž nabízí velmi slušnou škálu písní od klasických rockových hitů od nestorů jako The Animals nebo Rolling Stones až po moderní indie rocky, hipsterský folk/blues a podobné „vylomeniny“. K hraní všech těchto věcí je však vhodná klasická elektrická kytara a dost dobře si neumím představit, jak byste hráli věci od The Muse nebo Soundgarden na nástroje s širokým tělem, krkem nebo s nedostatečným množstvím pražců. Spíš než o zábavu by pak šlo o martyrium. Nehledě na to, že ačkoli se to na první pohled nezdá, akustická a elektrická kytara jsou zkrátka diametrálně odlišné nástroje. Na každý tvoříte tón jinak, každý je určen k něčemu zcela jinému a stejně jako na elektrickou kytaru nezahrajete Paco de Luciu nebo Štěpána Raka, na tu akustickou nezahrajete Lennyho Kravitze. Alespoň ne pořádně.

Pokud máte elektrickou kytaru, doporučuji ji pro účely hry uvést do provozuschopného stavu, což znamená zejména nové a případně náhradní struny. Při prasklé struně totiž můžete zapomenout na hraní, protože neprojdete ani fází ladění, která uvádí každé jedno hraní v Rocksmith. Což kvituji s povděkem, protože vám rychlé ladění přejde do krve a koneckonců, hrát na nepřesně naladěný nástroj je dost rozšířený začátečnický zlozvyk.  Co potřebujete dál? Vlastně už nic – snad jen sadu imbusových klíčů, zvláště pokud máte hlavu kytary se zámky jako například já. Zámky slouží k tomu, aby se vám struny nerozlaďovaly, což ovšem zahrnuje neustálou manipulaci s imbusovými klíči. To poznáte zejména ve chvíli, kdy vás hra vyzve k tomu, abyste přeladili do klasického ladění pro modernější rock, takzvaného „drop D“, kdy nejhrubší strunu E podladíme o tón níž, abychom dosáhli tvrdšího kytarového zvuku. Nakonec potřebujete samozřejmě sadu trsátek, protože prsty se na elektrickou kytaru hraje skutečně jen zřídkakdy a v případě Rocksmith vůbec.

Tak co, jste připraveni začít hrát?

zpět na všechny příspěvky blogu